Monday, January 6, 2014

I'm going to suceed because I'm crazy enough to think I can.


Hi Lovelies!

Asi jste si někteří všimli, že jsem od začátku školního roku 2013/214 přestala pravidelně blogovat.
Zezačátku jsem se vymlouvala na začátek školy, že toho je hodně atp a ... No a potom se stalo něco, co mi obrátilo život téměř o 360° a od té doby to šlo jen čím dál tím víc z kopce. Prostě a jednoduše, poslední půlrok se mi, jak to napsat slusně, zrovna 2x nevyvedl. Nastalo neskutečně moc změn, které jsem nebyla schopná nějakým způsobem přijat a pak ten zavratný okamžik, který si budu nejspíše vyčítat ještě nějakou tu dobu.

Všichni chybujeme a chybovat stále budeme, pořád a pořád. Někteří méně, nekteří více. Někdo si to uvědomí hned, někdo nikdy a někdo moc pozdě. Někdo se poučí a už to nikdy neudělá znova a někdo bude zkoušet dál a dál, dokud to nevýjde.  Každopádně, můžete to vzít z té lepší stránky a říct si, že se to dá samozřejmě všechno nějak napravit, že ta chyba byla osudová a že to tak asi má být a za dveřma čeká něco lepšího, většího, krásnějšího, nebo si tu chybu budete celou dobu vyčítat, budete se uzavírat do sebe a budete si zakazovt snažit se o cokoliv, co by se dalo zase pokazit a tím zhoršíte vaši situaci ještě mnohem více ... Ten první případ je pro ty silné jedince, kterým já neuvěřitelně závidím a tím druhým jsem byla, bohužel, Já.
Já udělala chybu, obrovskou chybu, že jsem vzdala něco, mě hodně vzácného, za něco, pro mě nijak nepodstatného ... Prostě neexistujicího.
Nechala jsem se vystrašit a předsvědčit o něčem, co by mě samotnou v životě nenapadlo a jelikož jsem byla na vše sama (přestože mi to tak nepřišlo a celou dobu jsem byla předsvědčená, že dělám správně a měla čisté svědomí atp.), jsem tomu všemu absolutně podlehla. Samozřejmě, že to nepřineslo vůbec nic dobrého. Mě osobně to dokázalo "zbořit" svět ( nebo jak to napsat?). Všechny mé motivace, všechny mé cíle, sny, přání a touhy šly spolu semnou do uplného "čudu".
Všechno, pro co jsem první půl rok  2013 pracovala jsem během 3. měsíců dokázala dokonale zlikvidovat. Znáte ten pocit, kdy si letíte na tom nejdokonalejším růžovém obláčku a najednou obláček zmizí a vy dopadnete na zem tak tvrdě a rychle, že se z toho nejste schopni vzpamatovat, ani za týdny čí měsíce?
 V tuhle chvíli bych v tom mohla dále pokračovat, ale proč? Nastal Nový rok. Ze dne na den se nic zavrátného nestalo, to ne, ale něco mi řeklo, že je čas se pohnout, alespon o malý krůček vpřed.
 Říká se, že si potřebujete sáhnout na dno, aby jste se měli o co odrazit. A mě napadá jenom "Enough is Enough". Život máme každý jenom jeden a je to tak vzacným darem, že promarnit ho depkařením v mých 18. letech je naprostá ztráta. Samozřejmě, že mi to přineslo hodně zla, ale musím dodat, že nestát se tohle, nikdy bych si neuvědomila tolik podstatných věcí. Nikdy bych nedošla k tomu, že bych si věcí vážila takhle moc. A to jsem potřebovala. Jo, určitě bych byla radši, kdybych si to mohla uvědomit i jinak něž 3. měsíci "temna", ale co už. 







A tímto článkem chci dokázat, že i přes všechnu tu bolest píšu a jsem zase tady, ready na nový úžasný rok, který mě osobně přinese spooustu změn a věřím, že k lepšímu. A vám všem přeji, at se vám tento rok vydaří jak nelépe to jde, at si splníte všechny vaše tajné sny a docílíte všeho, co si jen přejete. A víte, co k tomu všemu potřebujete? Sebe. Milujte se, protože jste úžasné, at už jste jakékoliv. A věřte v to celým svým srdcem. Taky tady pro jistotu hodím pár motivačních obrázků, které mě osobně dost pomohly :)

Lots of Love, yours V.





2 comments:

  1. Taky za sebou nemám úplně úspěšný rok, ale člověk se tomu musí postavit čelem a jít dál, koneckonců, z chyb se poučujeme..každopádně mě mrzí, že si nejspíš přišla o něco vzácného, snad to bude dobré nebo se ti to podaří získat zpět. :)

    ReplyDelete

Thank you for all the lovely comments {also for the negative ones, that should teach me something new} <3 Love ya!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...