Hi Lovelies!
Mrzí mě to, protože miluji E. nadevše, ale v podstatě trávím stejně celou dobu s jejím synem, když ona musí být chudák pořád v práci. Snažím se to přetrpět od začátku, protže nechci vypadat, jako slaboch, kterého skolí 7. leté dítě, ale co jsem tu přišla, začínám mít plný kecky z jeho chování, s prominutím. Já vím, že je malý a taky jsem byla nejspíš taková, ale aaa ...
Asi jsem až moc zvyklá na to, mít svůj vlastní klid. Můj maldší bratr A. byl vždy hrozný klidas, takže na takovou hyperaktivitu opravdu nezažívám každý den. Jen se představte, že ted mi protestuje ve stylu, že já sedím a píšu a on si vytáhl starý ntb, který ani nefunguje a dělá, že taky píše a schválně klepe do klávesnice co nejhlasitěji, abych si ho všímala a mohla ho seřvat ( dokonce se mi podařilo ho vyfotit).
V pondělí večer nás vzala teta do letního kina, kde jsem byla snad podruhé v životě. Konečně jsem viděla pohádku Frozen, kterou jsem se snažila stáhnout všude možně! Disney pohádky miluji nadevše. Mohla bych se na ně dívat 24/24. Bylo to úžasné. Navíc jsme seděli na takovém místě, kde se dalo dívat na noční oblohu splývat s mořskou hladinou, na které se odrážela světla všech malých plážových barů, , které z dálky vypadaly, jako rozostřené světélka.
Co nasledovalo potom byla asi půlkilová oříškovo/višnová zmrzlina uprostřed půlkilové briosch a to na férovku, nekecám! Jakože dělo. Lepší věc jsem snad v životě nejedla, ale díky tomuhle jsem taky usoudila, že na veřejnosti, kde mohu potkat řadu zajimavých lidí, se vážně nehodí držet v ruce tak 1000 cal. bombu a snažit se přitom vypadat dobře, protože to vážně nejde. Leda by jste vypadaly, jako andílek z VS, od kterého mě dělí kila zmrziny a granity a nevíc co všechno.
Nenavidím tu zmrzlinu tady, je tak vtíravá a dobrá, to prostě není fér! Přes obědy se snažím jíst, jen saláty, ale příjde mi to směšné, stejně tak, jako když si někdo v "mekáči" objedná BIG MAC menu a k tomu Colu light, chápete.
Ted jsem se stihla vrátit z oběda, protože mě E. prostě ne a ne dovolit dokončit v klidu článek, takže mi držte palce, at se mi podaří ho uspat, i když o tom pochybuji. Chjo, já se tak těším, až vyroste. Nevím proč, ale s dětma to vůbec neumím. Kdyby mělo být po mém, tak bych si je jen kupovala sladkostmi a dárečky, ale nic jiného po mě nechtějte. Jsem snad jediná? Já si byla jistá, že většina dívek/žen má mateřské půdy a pro děcka by se mohly zbláznit, tak kde to mám sakra já? Ted, když to tak potřebuju!
To by mě rozhodně stalo mnohem méně, než si jejich lásku kupovat, což pro někoho, komu nepřichází měsíčně stalý plat je docela hardcore. Ty věcičky jsou sice malé, ale stojí někdy víc, jak večeře pro dva a vydrží jim méně, jak zralé avokádo ... Protože, proč si prostě něčeho vážit, když vím, že si můžu vyřvat cokoliv a kdykoliv, no neasi ...
Jo a mimochodem, jsem asi nej a malý E. mi usl! Neuvěřitelnééé!
Podle toho co píšeš to tam musí být super! Takovýho božího jídla! :D A neboj, rozhodně nejsi jediná. Stačilo mi pár dní s mojí malou sestřenkou a myslelajsem že zešílim! :D
ReplyDelete