Hi Lovelies.
Jelikož, pokud mě už delší dobu ( nebo tak alespon 2 týdny) čtete, zajisté zjíštujete, jak jsem otravná a jak si pořád stěžuji a bláblá a k tomu všemu v tomto období se to jestě ZHORŠILO!
Hádejte proč? Ne, já vám to napíši sama, jelikož, jak už jsem napsala, ráda si stěžuju (you don't say). Máme klauzůry, zadané už asi tak od čtvrtky Května a do doby klauzůr jsem u točířského kruhu dělala snad všechno možné ( od tančení, po zpívání, po já nevím co ( nechám to na vás, ale příliš to nepřehanějte, přecejen, je to tam lehce omezenější ... ) krom "točení". ( Ne, opravdu nevím, jak je možné, že už jsem na konci druháku, přes to všechno flákání se)
Takže asi si představíte tu situaci, když víte že vaše Klauzurní práce se bude odehrávat celou dobu u točířského kruhu a já budu muset něco vytočit. A néjen něco. Dva šálky s OUŠKY! ( vysvětlím to jednoduše, zkuste si nalepit ouška na šálek, tak, at se vám hezky povedou max. do třetice ... Protože to je maximalní doba, kdy se budete ještě snažit a když už se vám nepovedou. Tak to budete flákat a bude to vypadat tak nechutně, že ... Už Vám to bude jedno a nejradši by jste si zanádavali do **************** ( těchto slov) a totálně se na to vy*rali. Jenže já nemohu. Jinak neprojdu ročníkem. Hááá ...)
Takže ted když máme Klauzurní týden (což znamená, že točím od 8. ráno do 4. odpoledne, s hodinovou pauzou,v kuse) chodím domu, jako bych pracovala na stavbe ( a ve škole tak i vypadám) a nemůžu se dočkat, až bude konečně po tom všem!
Abych vám nepřišla jako absolutní "psychouš", nebo tak něco, točení je to nejtěžší co jsem kdy dělala ( no možná ne, ale tak to zní lépe, tak dramatičtěji ). A za to mohu poděkovat OSUDU ( nebo tátovi, říkejme si tomu jak chceme no), že z původního Průmyslového designu ( kde jsou všichni pořád hezky čistí ( a to si myslí, že nejsou) a mají nehty všechny v celku) mě přesměroval na tak namáhavou, upatlanou práci ( která se rozhodne jen tak z ničeho nic prasknout v peci, zdeformovat se, moc se smrštit atp.), ale když vidíte ty výsledky ( které se bohužel né vždy povedou) říkáte si, že to možná stojí opravdu za to a že i malí lidé dokáží velké věci ( a to doslova ( zatím nemyslím sebe, haa, ale tak snad někdy, možnááá ...)
A ted vám ukáži pár záběru, které jsem se rozhodla dnes vyfotit (abych pořád jen netočila, chápete. Už mi ta hlína leze fakt i z uší, ale jak říká mistr " správný keramik má sníst za život alespon kolečko hlíny" )
Snad jsem vás neunudila k smrti a byl vám článek nějak užitečný ( i když pochybuji, no třeba i joo ... ).
Takže asi si představíte tu situaci, když víte že vaše Klauzurní práce se bude odehrávat celou dobu u točířského kruhu a já budu muset něco vytočit. A néjen něco. Dva šálky s OUŠKY! ( vysvětlím to jednoduše, zkuste si nalepit ouška na šálek, tak, at se vám hezky povedou max. do třetice ... Protože to je maximalní doba, kdy se budete ještě snažit a když už se vám nepovedou. Tak to budete flákat a bude to vypadat tak nechutně, že ... Už Vám to bude jedno a nejradši by jste si zanádavali do **************** ( těchto slov) a totálně se na to vy*rali. Jenže já nemohu. Jinak neprojdu ročníkem. Hááá ...)
Takže ted když máme Klauzurní týden (což znamená, že točím od 8. ráno do 4. odpoledne, s hodinovou pauzou,v kuse) chodím domu, jako bych pracovala na stavbe ( a ve škole tak i vypadám) a nemůžu se dočkat, až bude konečně po tom všem!
Abych vám nepřišla jako absolutní "psychouš", nebo tak něco, točení je to nejtěžší co jsem kdy dělala ( no možná ne, ale tak to zní lépe, tak dramatičtěji ). A za to mohu poděkovat OSUDU ( nebo tátovi, říkejme si tomu jak chceme no), že z původního Průmyslového designu ( kde jsou všichni pořád hezky čistí ( a to si myslí, že nejsou) a mají nehty všechny v celku) mě přesměroval na tak namáhavou, upatlanou práci ( která se rozhodne jen tak z ničeho nic prasknout v peci, zdeformovat se, moc se smrštit atp.), ale když vidíte ty výsledky ( které se bohužel né vždy povedou) říkáte si, že to možná stojí opravdu za to a že i malí lidé dokáží velké věci ( a to doslova ( zatím nemyslím sebe, haa, ale tak snad někdy, možnááá ...)
A ted vám ukáži pár záběru, které jsem se rozhodla dnes vyfotit (abych pořád jen netočila, chápete. Už mi ta hlína leze fakt i z uší, ale jak říká mistr " správný keramik má sníst za život alespon kolečko hlíny" )
Snad jsem vás neunudila k smrti a byl vám článek nějak užitečný ( i když pochybuji, no třeba i joo ... ).
No comments:
Post a Comment
Thank you for all the lovely comments {also for the negative ones, that should teach me something new} <3 Love ya!