#VirgiSpiceLatte _ ne(Existuji)

"Ne!", říkám si v hlavě zatímco pěstí neohrabaně utírám slzy, které mi pomalu stékají dolů po líčku směrem ke krku. Není to dokonalé, nikdy nebude a nebylo ...   jak by vůbec mohlo? Proč mi prostě nedokáže vlézt do hlavy, že DOKONALOST neexistuje? Proč se pořád snažím všude vypadat, že mám vše pod kontrolou a předstírat, že mi to jde "jako mávnutím kouzelného proutku"?
 Ono na to je vskutku krásný pohled, vid že ano? Také se mnohem raději dívám na sluníčkové fotografie, zatímco si představuji, jak bezchybný život ten človíček musí mít a sama se zasním nad tím, že jednou se jim také budu moci pyšnit a všichni mi jej budou závidět ... Prostě WTF? Kdy jsem se vůbec dostala do stádia, kde mi více sejde na tom, jak věci vypadají před ostatními, (a že mi je budou "závidět") než na tom abych vnitřně byl spokojená, což by snad mělo být prioritou?

Povlečení na dvojlůžko - IKEA 

Denně přistihuji sama sebe, jak aranžuji, např. svůj Instagram, co nejvíce ideálně a přitom se snažím zakrýt všechen ten zmatek, co se za celý den v mém životě odehrával. To přece nejsem já (!!!) a v tom je ten největší vtip.Vždy jsem byla proti povrchnosti a falešnosti a náhle je opak pravdou. Působím jako bych měla organizaci v malíčku a neměla si v životě na co stěžovat. Z fotek to vypadá na to, že mám vysněný pokoj, krásné snídaně v čisté posteli, dokonalé práce na pláži ( přitom jsem v létě byla, jako ředitelka vápenky, protože jsem se rozhodně neměla čas opalovat) a stále pozitivní náladu ... Pravdou je, že v pokoji mám jen postel a pojízdný věšák, kuchyn zatím nemáme. Našli jsme mini ledničku a pořídili si pár nezbytností, jako jsou misky, talíře, příbor a varnou konev a tak si prostě žijeme. Minimalisticky.
Ve skutečnosti to ani není můj pokoj, ani byt. Já totiž pokoj ani nemám. Už rok si "lítám" z místa na místo. Jsem tak trochu "gipsy" se snem o tom, jak jednou budu mít místo, které budu moci nazývat svým "domovem". Momentálně mi nezbývá nic, než ho hledat v osobách, které ve mě vzbuzují jístý afekt, protože hmotný se zatím nenašel ...
Chvilku jsem v Ostravě, pak na Sicilií, kde lítám z jednoho města do druhého. Přestože jsem se naučila mít věcí tak akorát, aby se vešly do jednoho kufru, hledám na sobě pořád milion chyb a shazuji se, že nikdy nebudu tak DOKONALÁ, jako ta, nebo ta další ... Ach to porovnávání.
Občas se mi zasteskne nad časy, kdy jsem chyby jednoduše nevnímala a snažím se přijít na kloub způsobu, jak se mi to dařilo s takovou lehkostí. Mávnutím ruky to jednoduše shazuji to na to, že jsem měla svůj pokoj, svůj svatý klid, rodiče byli ještě spolu, snažila se ve škole, měla jistý "rozvrh" svého života a nepotřebovala jsem nikomu nic dokazovat. Byla jsem štastná a v tu chvíli jsem si nemoha přát více. Vše mi přišlo DOKONALÉ.
Víte, v čem spočíval ten "magic trick"? Nazývejme ho "Slepost a naivita". A ten bych také ráda opět našla někde v regálech běžných supermarketů a starala se jen o to, že když dojde, tak musím rychle do obchodu a všechno bude OK.
 Kéž by se dala i ta "flegmatičnost" sehnat například ve formě tabletek. Jednou denně a máte "na háku" všechno a všechny. Pokud patříte mezi lidi, kteří si berou vše až moc k srdci, tak "vítejte v klubu" ... Věřím, že byste tyto tablety také rádi uvítali.
Závidím svému "náctiletému" JÁ, jak mohlo být tak slepě štastné a přirozené. Cítím totiž, že káždým rokem a přibývájicí svíčkou na dortu mi přibývají i "vrásky" které si dělám z "problému", které pro mě před pár lety neexistovaly ani ve snech ( tak proč mě náhle vše tak nesmírně tíží?).

Rozhodla jsem se, že bych se ráda opět věnovala své blogerské činnosti. Samozřejmě budu pokračovat na svém YT kanále, ale není na škodu se občas nechat vést inspirací a prostě sepsat, co se zrovna honí hlavou. Začne to pak dávat i větší smysl, aneb přesně to, co chci dám svému životu. Smysl. Neříkám, že chci něco logického. Na tom mi vůbec nesejde, ale hlavně at se v tom smysu vyznám já, aniž bych kvůli něj mizela za nějakým "ideálem" či "smyšlenou image".
Momentálně je můj život dosti chaotický, to ano, ale také mě čeká řada nových změn, které mu možná začnou dávat ten smysl, o kterém sním. A samozřejmě se nemohu dočkat, až se s Vámi o něj podělím.

doporučuji přečíst na 100% - nejvíce mě mrzí, že jsem si ji pořídila až ted :(

Sladké sny.
Vaše zmatená, ale natěšená V.