2017 READY FOR YA!

31.12.2016 - CESTA Z PRAHY DO OSTRAVY 

Zdravím!
Divím se, že jsem se přes svou lenost ze sváteční letargie zvládla přemluvit na mini článeček.
 Už máme konečně  po svátcích!
Víme jaký je kalendářní den. Začínáme opravovat 2016 na 2017. Kila šly nahoru, ceny šly dolů a i přesto, že všude jsou slevy, já nemám v kapse ani cent. Přiznejte se, kdo to tak taky má?
Celý den bych jenom trávila doma zachumlaná v dece s hromadou "JUNK foodu", falešným krbem na bráchovém notebooku (:D) a online streamingem různých seriálu/filmů s rychlou wi-fi ( obzvlášt jsme si s mámou poslední večery oblíbily "Disneyovky", ty jsou prostě srdeční záležitostí <3)
 2 večery zpátky nám začalo chumelit, už i v Ostravě a z domu bych nejraději nevystrčila ani špičku nosu. Včera ráno jsem taaak litovala bratra, který v té sněhové vánici musel brzy do školy. Jednoduše jsem nikdy nebyla zimním typem a ranním ptáčetem jakbysmet. Z okna a fotoaparátu je na zasněženou krajinu krásný pohled ... první vločky sněhu jsem si třeba nesmírně užívala, ale ve městě to okamžitě zčerná. Na náměstí jsem objevila novou kavárnu, tak jsme si s K. daly včera včer sraz na "kafíčko" a něco malého  k snědku. Ta atmosféra byla úžasná, v kavárenském interiéru přebývají teplé odstíny s příjemným tlumeným světlem, obsluha byla usměvavá, ochotná a příjemná a jejich focaccia mi vystačila zároven jako svačina i večeře, jak byla obrovská. V kavárně bylo celkem prázdno, až na jeden stůl a nás dvě, takže to celkově působilo uklidnujícím dojmem. Na křeslích, kde jsme se usadily, jsme seděly víc než pohodlně a já měla nádherný výhled na osvícený stromek uprostřed náměstí. Mimochodem kavárna nese název JAM a najdete ji na stejné straně, jako např. Polo café, nebo cukrárnu Babička.

Jako každý rok si většina z nás, kteří máme nějaké ambice, sepsala svá "předsevzetí" a přiznávám, že i já jsem tomu neodolala. Je tak lákavé si představovat možné/nemožné a zasnít se o lepších zítřcích, ale jak je dobře známo, o to horší je cesta, která k nim vede. Hned ze startu máme před očima to, jak s tím seknem, jakmile nám něco nepůjde. Vždyt je to snadší. "Nemá to cenu!" a s tím končí i šance, že letos něco změníme..
 Snažme se o  #selflove  hned ze začátku, i s tím těžkým batohem na zádech plným pochybností. Láska k vlastní osobě nemá hranic. Je to něco nekonečného. Není to tak, že jakmile se začnete štvát, požadáte o rozvod, a najdete si lepší "JÁ". Přece si neříkáme věty, jako: "až zhubneš, tak pak tě budu milovat". Nebo: "až budeš vydělavat xxx, teprve potom se spolu můžeme bavit".
Žijeme sami se sebou celý život a není úniku. Nemůžete se přece odloučit sami od sebe a také sami před sebou neutečete, tomu věřte. Kéž by mi tohle někdo řekl dříve.
Co nejdříve bychom se ale měli naučit, že bez sebelásky není žádný začátek. A nebudete se bez ní milovat, ani pokud zhubnete těch 10 kilo, nebo dáte všechny zkoušky.

Slibme si všichni, že se nebudeme litovat, že budem pracovat trvdě a nebudeme s něčím jen tak sekat. Zato se naučmě odpočívat a nabírat síly na pokračování <3

VŠEM PŘEJI JEN TO NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU!

At se Vám splní vše, do čeho máte chut investovat váš čas a úsilí :3